Review: Virus

Autor: Kathy Reichs
Přeložila: Kristýna Kučerová

Série: Virus / 1.

Počet stran: 280
Nakladatelství: BB/Art

Anotace

Čtrnáctiletá Tory Brennanová měla odjakživa smysl pro dobrodružství; koneckonců je přece praneteří proslulé soudní antropoložky Temperance Brennanové. Nyní se však stěhuje doprostřed pustiny - na ostrov Morris v Jižní Karolíně k otci, jehož nikdy nepoznala. A zvyknout si na docela nový život není snadné.
Seznamuje se se skupinkou místních dětí, které s ní sdílejí zápal pro vědu, a svůj volný čas tráví zkoumáním zastrčených zákoutí mokřiny kolem ostrova Loggerhead. Jenomže ve výzkumném ústavu na Loggerheadu se dějí divné a nebezpečné věci
Dětem se podaří z místní utajené laboratoře zachránit štěně vlčáka, ale nakazí se přitom vzácným kmenem psího parvoviru, který jim pozmění DNA - navždycky.
Díky zbystřeým smyslům a rychlejším reflexům se jim možná podaří vyřešit případ dávné vraždy... Tedy pokud zůstanou naživu dost dlouho, aby zachytily pach vraha.
Naštěsstí teď už jsou mnohem víc než přátelé. Jsou smečka. Jsou viráti.

Proč jsem si knihu vybrala

Knížku jsem měla v to-read listu už hodně dlouho. Nějak jsem se nemohla dobrat ke čtení, ale následující autogramiáda Kathy Reichs mě konečně přesvědčila, že je na čase si ji přečíst. V knihovničce mi přirostla teprve nedávno, ale už už jsem po ní měla choutky sáhnout. Nakonec touha zvítězila.

Stručný děj knihy

Poté, co jí matka zemře, se Tory musí odstěhovat ke svému otci Kitovi, který o ní neměl celých čtrnáct let ani tušení, na ostrov Morris, jeden ze spousty menších ostrůvků poblíž Jižní Karolíny. Zde se seznamuje s několika kluki v přibližně stejném věku, se kterými tráví většinu času - s Benem, Hiramem (Hiem) a Sheltonem. Společně podnikají různé výlety a zažívají všemožná "dobrodružství".

Jednoho dne zavítají na ostrov Loggerhead, kde parta objeví zastaralou identifikační známku. Zjistí, že jeden z vlčáků, kteří žijí na ostrově, zmizel, doktor Marcus Karsten je nepříjemnější než obvykle a zdá se, že něco tají. Děti začnou pátrat po osobě, jíž patřila známka a dozví se neuvěřitelné věci. Jak to toho zapadá 40 let starý případ o zmizení Katherine Heatonové?

Recenze

Od knihy jsem očekávala téměř zázraky. V plánu si ji přečíst jsem měla už několik měsíců a podle recenzí, které jsem četla, mi přišlo jako samozřejmost očekávat od příběhu "to nejlepší". Z počátku jsem se svých nadějí začínala vzdávat, protože styl, s jakým autorka začala, se mi ani v nejmenším nelíbil - samé vědecké termíny, odborné názvy a jména, která jsem si za boha živého nemohla vzpomenout. Avšak s ubývajícím počtem nedočtených stránek už bych si knihu bez Kathyina stylu psaní nemohla představit. Tak ojedinělý, osobitý a čtivý styl se hned tak nevidí.

Opravdu mě pohltila spletitost příběhu. Jak autorka dokázala propojit detektivní zápletku, nadpřirozené síly a vědu v jednu knihu a přiměla čtenáře, aby její dílo přečetli s chutí a energií. Abych pravdu řekla, Virus je pro mě po dlouhé době něco nového, něco, co už tu dlouho nebylo, protože jsem výjimečně narazila na YA "fantasy" knížku, kde se to začne hemžit nadpřirozenem a paranormálními jevy be toho, aby v příběhu figurovala magie nebo nějací upíři.

Črení z Toryina pohledu a příležitostně z pohledu nikoho, bylo opravdu pěkné, moc mne zaujala spletitost jejích myšlenek a vztahů k lidem, které zná sotva pár měsíců. Tory jako postava mi přijde skutěčně zajímavá s obyčejnou charakteristikou, ale přesto neobyčejným osobním kouzlem. Chová se jako každá puberťačka s nadšením pro vědu a přírodu, má slabost pro kluky, občas to přehání s drzostí, ale i přes to mi přijde, že se na svůj věk (14) dokáže chovat dospěleji než spousta lidí, co znám.

Musím se přiznat, že mne nesmírně ohromilo nadpřirozeno smíchané s vědou. Viráti. Lidé, jejichž DNA byla díky parvoviru pomíchána se psí. V momentech plných strachu, stresu nebo jakkoli silných emocí dostávají podivné záblesky, kdy nabývají psích smyslů. Perfektní zrak, ostrý sluch a čich, pohotovýé reflexy. To vše jim pomáhá se dostat z ošemetných situací, pokud to zrovna není na obtíž. Z Toryina vyprávění srší nadčasovost (pokud se to tak dá říct), např. "Kdybych tu známku tehdy nesebrala, mohla jsem žít dál poklidným životem." a spousty protichůdných myšlenek, jak své záblesky nemohla vystát a přiváděly jí do různých potíží, avšak postupem času si všichni začali zvykat a život bez záblesků by si nemohli představit. Bylo vskutku zajímavé sledovat obě strany pohledu.

Abych nepěla jenom samou chválu, i přesto, že jsem řekla, že bych si nemohla představit vhodnější styl psaní, tak mi to nesedlo. Nevím, čím to je, asi nemám moc ráda knížku s odbornými názvy a vědeckými myšlenkami. Ano, ta hlavní myšlenka byla pěkná, nicméně vědecké texty nejsou nic pro mě.

Hodnocení

I přes své zápory se mmi knížka vskutku líbila, avšak musím se přiznat, že mě příběh zaujal až někdy ve druhé třetině, do té doby jsem si nebyla příliš jistá tím, zda má vůbec cenu dočítat Virus až do konce. Je to první kniha, kterou jsem od Kathy Reichs přečetla a myslím si, že dojem na mě autorka zanechala spíše lepší než horší. Přesto dávám knize 3 hvězdičky a budu napjatě čekat, až dojde na řadu druhý díl.

Hodnocení obálky:

Celkové hodnocení:

zdroje:

obálka - Arara.cz
obrázky - DeviantArt