Review: Marcelo ve skutečném světě

Autor: Francisco X. Stork
Přeložil: Milan Žáček
Počet stran: 304
Nakladatelství: CooBoo / 2012

Marcelo Sandoval je zvláštní kluk, který trpí lehkým autismem (poruchou myšlení) - nerozpoznává pocity, nezná otázky a rozkazy, neví, jak se má chovat v normálním světě mezi normálními lidmi. Když ho jeho otec Arturo přes léto zaměstná ve své právnické firmě, potkává se se spolupracovnicí Jasmine, která ho z počátku už od pohledu nemá ráda.
Marcelo se postupně prokousává svou prací a doufá, že léto skončí co nejdříve. Avšak do cesty se mu postaví nejrůznější emoce. Zloba, žárlivost, zrada, touha, láska. Jak se s nimi nebohý Marcelo popere?

Když se nějakého vášnivého čtenáře zeptám: "Co si myslíš o Marcelovi?", tak mi odpoví, že je to skvělá knížka, která ho od sebe nepustí ani na moment a že mi jí musí doporučit. Přesně takovým názorům jsem podlehla a pomalu, ale jistě, jsem začala upadat do Sandovalského šílenství a strašně jsem toužila mít knihu u sebe doma. Nakonec se mi poštěstilo. Proč mě však neohromila tak jako ostatní?

Nemůžu popírat klid a pohodu, v němž se celá knížka nesla. První stránky mě pozvolna vtáhly do děje, autor svými slovi na čtenáře nenaléhá, jen je nechá, ať se v příběhu zorientují vlastním tempem. Stránky mi utíkaly jedna za druhou, s radostí jsem je přetáčela a hltala Marcelův příběh. Nešlo mu odolat. Tak co se teda stalo? Já vám to povím - jakmile jsem se dostala k polovině knihy, kde už se začaly řešit firemní pletky a odborné věci, ztratila jsem to prvotní nadšení a snažila se to rychle přejít. Jsem zastánce toho názoru, že když už nás Francisco naladí na poklidnou vlnu, mohl by se toho také držet.

Samotný Marcelo mi však přišel jako naprosto skvělý člověk. Místy jsem se musela usmívat nad jeho nevinností a roztomilostí, protože se vždycky zeptal na to, co nevěděl, byť to bylo nějaké ožehavé téma. Jeho největším zájmem byl Bůh a Bible, zalíbení nacházel také i ve Vnitřní hudbě, kterou slyšel pouze on. Na to, že trpěl autismem, se se svou nemocí statečně popral, smířil a nestěžoval si, že není jako ostatní. Byl něčím výjimečný - ne jako všichni knižní hrdinové, kteří jsou nesmírně odvážní, bezchybní a pro své milované by položili život. Myslím, že si ani neuvědomoval, co je to odvaha, nevěděl základní věci, které jsou pro nás naprostou samozřejmostí. Odlišoval se, jak to jenom šlo, a právě to se mi na něm líbilo. Mohu ho brát za jedinou postavu z knihy, která mi opravdu přirostla k srdci.

Pokud bych se měla vyjádřit k autorovu stylu, tak jak jsem už řekla, Francisco píše s lehkostí, nechrlí na své
čtenáře tuny informací ke zpracování a dává nám možnost příběh prožít společně s Marcelem. Kniha je hodně zamýšlecí, úvahová a hodně vypráví o Bohu a Jeho vůli, což mi přišlo jako zvláštní téma, které do příběhu zakomponovat, ale Marcelo mě přesvědčil o opaku, protože se k němu opravdu hodilo. Když pomyslím, že se autor inspiroval svým bratrancem, který také trpí autismem, uvědomuji si, jak moc pro něj muselo být těžké napsání této obdivuhodné knihy. S námětem se popral na jedničku, o tom není pochyb!

Jaké jsou mé pocity z četby? Smíšené! Jednou mě příběh bavil a skutečně jsem se nemohla odtrhnout, následně jsem s nechutí přelouskávala prostředek a doufala, že se všechno zlepší, a chvíli před koncem jsem si vychutnala vytoužený relax. Marcelo ve mně dokázal vzbudit všelijaké emoce, byla to po dlouhé době snad první kniha, která mi dala tolik zabrat!
Ale nechci vám moc lhát - navzdory mým velkým očekáváním jsem pocítila velké zklamání. Přeci jsem si od příběhu slibovala víc, proto dávám tomuto roztomilému nevinnému autistovi 3 průměrné hvězdičky. Pokud toužíte po oddechové četbě, pak je Marcelo Sandoval přesně pro vás, avšak pokuste se od knížky chtít maximální minimum - myslím si, že právě tohle mi četbu ztížilo a změnilo na ní můj názor.

zdroje:
obálka - CooBoo
obrázky - DeviantArt