(Film) Review: Zlodějka knih

Film (alespoň mnou) dlouho očekávání se pomalu dostává do našich kin. Měla jsem možnost ho shlédnout v předstihu. A co si o něm myslím? Rozhodně mě to chytlo za srdce a měla jsem co dělat, abych nedala naplno průchod svým emocím před celým kinem. Stálo to za to a šla bych znovu!

Přiznám se, že když jsem na film šla, vůbec jsem nevěděla, do čeho vlastně jdu. Knihu jsem nečetla (a nestydím se za to teď nechápu, jak jsem bez toho mohla žít), protože jsem se chtěla nechat překvapit - zatím velkou většinu filmů podle knižní předlohy jsem měla před premiérou načtenou a na plátně už jsem jen očekávala, kdy se co stane. Teď jsem byla skutečně překvapená, srdce mi bušilo chvíli co chvíli. A neměla jsem tušení, jak to dopadne, protože u příběhů tohoto typu si nemůžete být jistí ničím, natož pak happy-endem.

Ukradla pár knih. A jak skončili všichni kolem ní? Karma je svině...

Liesel jako hrdinka mi opravdu přirostla k srdci. Proč? Protože je tak nevinná, mladá a nemá vůbec tušení, co za svinstvo se děje na světě. S postupem příběhu ale začíná otevírat oči, a to hlavně s pomocí svého pěstounského "papa" Hanse, který se rozhodne ji učit číst. Má kuráž, nebojí se projevit svůj názor, ale zároveň ví, kdy by měla být zticha - navzdory všemu to není hrdinka typu "zachráním všechny a obětuji se při tom". Ne. Je to normální holka, která má strach, ale miluje knihy.

Ale není to jen Liesel, koho jsem si zamilovala. Vlastně to jsou snad všichni. Hans, kterého ani nemilovat nejde a který si vždycky pro každého našel chvíli na objetí. Rosa, zapšklá čarodějnice s velkým srdcem, Rudy, chlapec s kuráží a opravdový přítel... všichni mi přirostli k srdci a jen těžko jsem je v kině nechávala pro další lidi. Samozřejmě pak nesmím zapomenout na hlavního vypravěče, na Smrt. Ten byl úplně dokonalý! Nikdy nezapomněl přidat úsměvnou poznámku s lavorem kapkou černého humoru. Skvělé, úžasné, boží! Mé představy se ztratily v nedohlednu, protože tohle provedení je všechny úplně smetlo pryč!

Ujišťuji vás, že jakmile se posadíte před plátno, už se neodtrhnete. Takže to znamená, že se musíte dopředu zásobit kapesníky, protože to, co uvidíte, s vámi otřese. Ale nebojte se, že byste si vybrečeli oči, zas tak "Titanikové" to není. Vždy, když šlo do tuhého, si ro nás scénáristi připravili vtipné scény, u kterých prostě nešlo se nesmát. Věřte mi.

Tenhle film mi dal zabrat. Plakát (který jsem si tak urputně vybojovala!) už mi visí na dveřích a já čekám, až budu mít příležitost si příběh pustit znovu. Protože to stálo za to. Jestli se na něj chystáte, máte se na co těšit. A jestli ne... vaše chyba. Historické filmy (a knihy) nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale Zlodějku knih jsem si zamilovala, fakt že jo. Teď už jenom zbývá sehnat knížku a hurá do čtení! Už se nemůžu dočkat!
A vy upalujte do kina!

Hodnocení: 5 hvězdiček