The Hunger Games 32x32 LogoLeopard Print Pointer Books are my passion...: Španělsko vs. Česko aneb mé měsíční putování

pondělí 4. srpna 2014

Španělsko vs. Česko aneb mé měsíční putování

Není žádným tajemstvím, že jsem strávila celý červenec na měsíčním jazykovém kurzu ve Španělsku v Benalmádeně (což je asi 18 kilometrů od Málagy) a vrátila se teprve nedávno. Přes agenturu Intact jsem se rozhodla studovat španělštinu v Colegiu Maravillas, kde jsem si to naprosto zamilovala. A protože jsem žila v rodině, která neměla wifi, a nevím, jak jsem to mohla vůbec přežít s článkem se zážitky a postřehy přicházím až teď. Bylo to tam vážně úžasný a kdybych si mohla vybrat, ihned bych volila návrat, nejradši bych nikdy vůbec neodjela, tak moc jsem si to zamilovala! Španělsko je moje vášeň, můj život, moje duše, a asi mi bude dlouho trvat, než se přizpůsobím životu tady, ale musím si připomínat pozitivní věci - můžu víc psát, číst... no, to je asi to jediný, co mě pro začátek napadá, ale určitě se tu najde víc věcí!

Zážitky - všechno možné a nemožné

Přes prvotní obavy z letiště a faktu, že je dost pravděpodobné, že se někde ztratím anebo mi uletí letadlo, jsem cestu v pohodě zvládla, sama se divím s jakou lehkostí. Ihned v Málaze jedna holka z Čech ztratila svůj pas (ne, nebyla jsem to já!), tak jsme se trošku zpozdili, ale jakmile se našel, vyrazili jsme do Benalmádeny. Tam jsem se uvítala se svojí "španělskou mamkou", která vypadala vážně sympaticky, ale trošku bláznivě, nicméně když jsem uviděla dům, hned jsem byla myšlenkami někde jinde. Vážně, byl to na pohled mini domeček, až na to že měl tři patra a my to jedno měly s holkami (dalšími studentkami) celé pro sebe, což čítá pokoj, obývák s televizí, koupelnu, balkón a ledničku s mrazákem. Prostě ráj!

Ráno byl docela šok, když jsme zjistily, že škola je od domu dva kilometry daleko a že to budeme muset chodit tam a zpátky dvakrát denně - jednou ráno na výuku a podruhé večer na večerní program. První dny jsme únavou zmíraly, ale na konci pobytu (jak jsem si změřila) jsme byly tak vytrénované, že jsme cestu z 25 minut snížily na 19. Takže teď je ze mě prvotřídní sportovec, kdo bude chtít, můžeme si spolu někdy jít zaběhat. ;)

Co se týče školy, ta mě vážně ohromila. Malá, nenápadná, ale za to osobní, milá a každý se s každým znal, hned jsem si jí zamilovala. Hlavně učitele a dozorce, ti byli nejlepší! Potkala jsem jednu učitelku Inés, která je opravdu skvělá, navíc miluje Českou Republiku, chvíli studovala na Karlově Univerzitě, v Praze strávila tři léta a v září by přijela ráda znovu. Takže jsme si hned porozuměly, protože já to mám přesně naopak, miluju Španělsko. Nicméně učitelé byli důkazem toho, že ne každá škola a hodina musí být nudné jako u nás v Čechách - dokonce jsem se do školy těšila (pomineme fakt, že tam byla wifi).

Inés, nejlepší učitelka (a i člověk) na světě!
Emily vpravo, Fanny uprostřed :)
Pokud jde o mé spolubydlící, tak lépe jsem dopadnout nemohla. Vzhledem k tomu, že škola byla naplněná skupinkami francouzů a italů, já skončila na pokoji s šestnáctiletou Emily (z Kalifornie poblíž LA, áááách!) a po dvou týdnech k nám přijela čtrnáctiletá Fanny z Německa. Emily byla supr, s tou jsme si hned padly do oka, ale Fanny... no... z počátku vážně... zvláštní, až na konci pobytu jsem zjistila, že je vážně supr. Nojo, škoda, tak snad příště.

Každý den jsem měla tři hodiny výuky španělštiny (s pauzami, samozřejmě) a po obědě (který byl vážně delikátní) odpolední program se školou. Dvakrát týdně jsme trávili zbytek dne na pláži, jednou v bazénu a ve zbylých dvou dnech se střídaly aktivity jako půldenní exkurze do blízkých měst, kayaking, aquaparky nebo kino (ve španělštině, ale na Úsvit planety opic (nebo jak se to jmenovalo) nechoďte, je to blbost), takže jsem si na rozmanitost nemohla vůbec stěžovat. Pláž byla z počátku nudná, ale teď mi to všechno strašně chybí. Nejradši bych se nudila ve Španělsku na pláži než tady na gauči v Čechách, ale upřímně... kdo ne?

Každou sobotu jsme se školou jeli na celodenní exkurzi do nějakého většího španělského města. Viděla jsem Sevillu (nádherné město!!), Granadu (kde jsem navštívila i Alhambru, úžasné!), Tarifu (tam skoro nic nebylo, ale zase je to nejjižnější město Španělska, viděla jsem odtamtud Afriku) a Rondu (pěkné historické město, ale docela nuda, skoro nic jsme neviděli). Takže by se dalo říci, že jsem trochu více znalá, mám rozšířené obzory co se týče Španělska, ale vnuklo mi to nápad. Začínám si dělat značky na mapě, mým cílem je navštívit alespoň 15 větších španělských měst. Prozatím. Mám už pět puntíků, hodlám se vrátit a zvýšit číslo!

Sevilla <3

Jídlo

Jídlo potřebuje samostatnou kapitolu, protože jídla je ve Španělsku vážně dost. Tedy aspoň toho národního a tradičního. Přijela jsem s jedním cílem učit se španělsky, a to ochutnat co nejvíc toho půjde. I mořský plody, i když je nemám moc v lásce, protože když už jsem ve Španělsku, tak ať poznám co nejvíc kultury! Docela vtipný, že moje úplně první jídlo, co jsem měla, byl hamburgr z hranolkami ve škole k obědu...
Tortilla de patatas - Úžasná chuťovka, zamilovala jsem se! Je to mix vajíček a brambor, příprava je prý jednoduchá a výsledek je naprosto boží. Musím si sehnat recept a zkusit ji uvařit doma, protože už teď mi chybí. Takže kdybych doma vyhořela, tak víte proč.
Tortilla de patatas
Paella - Něco jako rizoto, akorát s šafránem, plody moře, kořením a věcmi, které byste normálně do rizota nedali (třeba pomeranč). Paella je snad to nejtypičtější španělské jídlo, co všichni znají. Za svůj pobyt jsem ji měla dvakrát, jednou s mušlemi a podruhé s kuřetem a krevetami. Krevety jsou podle mě prostě jenom guma, co se žvýká (gurmánům se tímto omlouvám), ale mušle nebyly zas tak špatný. Nicméně paella byla tak jako tak špičková. Jíst každý den bych ji nemusela, ale přiležitostně proč ne.
Paella s mušlemi
Churros - Zakroucené těsto smažené v oleji, křupavé a Španělé to nejraději jí ke snídani, kdy si to namáčí do čokolády. Dostala jsem docela levně dvě dlouhé "hadice" churros a přiznám se, že už po jedné jsem měla problém najít v žaludku volné místo. Je to vážně hodně syté jídlo, co až nějak podezřele chutná jako máminy palačinky (až na to, že ona je nesmaží), ale jednou mi to stačilo, možná že až přijedu příští rok, dám si znovu.
"Tapas"
Tapas - Neboli "chuťovky" Španělska. Mezi ně patří také tortilla de patatas, ale ta si podle mě zasloužila svůj vlastní odstavec. Ale zpět k tapas. Drobné pokrmy, které se většinou jedí ještě s něčím dalším, ale můžete si je dát i samostatně jen tak na chuť. Já ochutnala jenom pár, a to párky v nějaké zvláštní rajčatové omáčce, saláty s mořskými plody, podivné kuřecí (tedy doufám, že to bylo kuře) nugetky a mnoho dalších. Na to, kolik druhů tapas je, jsem jich měla žalostně málo.
Mrzí mě, že jsem neochutnala "gazpacho", což je studená zeleninová polévka z rozmixované zeleniny, která se dala běžně koupit i v supermarketu v krabici, ale nějak mě to nelákalo. Ale teď toho lituju, takže si půjdu najít recept a vytvořím si ji doma, pak vám dám vědět, jak mi (ne)chutnala. Všichni říkají, že je to naprosto boží a mohou se po ní utlouct, tak uvidíme.

Postřehy milé i nemilé

Úžasní lidé

Když porovnám Španělsko s Českou Republikou a zaměřím se na lidi a jejich chování, Španělsko je jasným vítězem. Všichni jsou milí, přívětiví (tedy rozhodně víc než u nás) a mají dost trpělivosti. Chtěla jsem si v pekařství koupit nějaký divný rohlík a snažila se to vysvětlit prodavačce. Strávila jsem tam pár minut vysvětlováním a ťukáním na výlohu, ale prodavačka trpělivě poslouchala a snažila se pochopit, co chci. U nás by nějaká "bába za pultem" (tímto se omlouvám všem "bábám za pultem") zákazníka odbyla, s trochou štěstí by se to obešlo bez zvýšení hlasu. Španěle jsem si zamilovala, nejen že jsou o dost otevřenější než Češi, ale také mají permanentně úsměv na tváři a hýří dobrou náladou.

Pořád se všude troubí

Na cestě ze školy se nešlo obejít bez troubení. Během těch dvaceti minut jsem potkala minimálně tři čtyři auta, která troubila. Občas to bylo na mě a spolubydlící (zjistila jsem, že se ve Španělsku na holky na ulici troubí zcela běžně), párkrát na auta čekající v koloně, jindy úplně z jiného důvodu. Po čtyřech týdnech jsem si zvykla. Ale stejně mě zaskočilo, když jsem šla po ulici, kolem mě se rychle mihlo auto, uslyšela jsem jenom "HOLA!" a než jsem se vzpamatovala, auto bylo přede mnou a z okýnka mi mávala ruka. Doteď nevím, jestli to byl někdo ze školy nebo ne, teď na to jenom vzpomínám s úsměvem na tváři.

Klid pěkné pokožce

Nejsem člověk, co by trpěl kožními problémy, tedy pokud jde o akné a beďary a podobné nepříjemnosti. Za celý život jsem toho na obličeji moc neměla, takže nebudu přehánět, když řeknu, že za ten měsíc mi toho na tváři "vyrostlo" víc než kdy jindy. Nechápu ale proč! Je to sluníčkem? Pocením? Opálením? Nevím, nicméně jestli někdy pojedete na jih, počítejte s tím. Třeba to u vás bude úplně jinak, ale jistota je jistota. Každopádně tohle je jedna z toho mála negativních věcí, které jsem na celém pobytu zaznamenala.

Jsem mezi Španěly moc tlustá?

Ve Španělsku vzniklo mnoho módních značek jako je Bershka, Stradivarius nebo Desigual (a mnoho dalších), takže oblečení je aspoň něco, co bylo levnější než u nás v Česku (spolu s ovocem a zeleninou, ale všechno ostatní občas až příliš drahé). Těšila jsem se na pořádné nákupy, ale docela mě zarazilo, že skoro nikde nebyla moje velikost, samé XS, S, příležitostně M. A o džínách ani nemluvě! Prošla jsem nejméně milion obchodů a za tu dobu jsem viděla jen jedny džíny s velikostí 42, takže pochopitelně jsem si je musela koupit (13€, nekupte to), ale přimělo mě to přemýšlet. To jsou ve Španělsku samí hubeňouři, že vyrábět větší velikosti nemá cenu anebo je většina lidí tak "velká", že všechny větší velikosti už rozprodali?

Kanály na každém kroku

Jo, možná to vypadá, že jsem blázen, ale ve Španělsku jsou kanály a nejrůznější poklopy všude, kam se podíváte. Minimálně čtyři pět někde určitě uvidíte. Mně by to normálně vůbec nevadilo, ale jelikož na ně nešlapu (ne že bych byla pověrčivá a věřila, že když na ně šlápnete, budete mít smůlu, ale člověk nikdy neví, jistota je jistota), byla to velká dřina se jim vyhnout. Občas mě osud "dostihnul" a nějakého jsem si nevšimla, ale uvidíme časem, jestli mi to přineslo smůlu. Jestli jsem si stěžovala, že u nás máme kanálů víc než dost, beru to zpátky, fakt že jo.

Nahromádkováno

Když už jsme u těch bláznivých postřehů, Španělové jsou prasata. Tedy alespoň pokud jde o psy a jejich "dárečky", které nechávají na chodnících. Celý měsíc jsem po cestě do školy chodila kolem několika smradlavých hromádek, že spíš podle nich jsem si zapamatovala trasu než podle "checkpointů", které nám poradila španělská mamka. Benalmádena a Málaga jsou jinak vážně čistá města, kam se hrabe třeba Praha, ale pokud jde o psy a jejich nadílky, vážně by se Španělé mohli trochu polepšit.

Nesnáším siesty!

Aaaaah, španělské siesty, není snad nikdo, kdo o nich neslyšel. Jsem si ze začátku říkala "páni, to je hustý", ale teď už si říkám jen "kurňa, proč je všude zavříno, do háje se siestami". Všichni si dávají pauzu v období 14-17 odpoledne, někteří začínají už v jednu a najdete jen pár obchodů, které fungují. Zrovna v nejhorším období, kdy si chcete kvůli vedru koupit třeba vodu, jenže nejde to, všude je siesta. Takže najít otevřený podnik je jak fata morgana.

Knížky

Samozřejmě jsem si koupila i nějaký španělský knížky, to bych nebyla já! A aspoň mám taky důvod, proč psát tehnle článek zrovna sem na blog. Sice jen dvě, ale myslím, že to je víc než dost. První jsem si koupila Harryho Pottera a Kámen mudrců. Vím, že na první čtení to není nic lehkého, ale díky tomu, že jsem jí četla snad tisíckrát česky, to pro mě není zatím moc těžké, alespoň pořád vím, o čem se tam právě mluví a co se děje (ale můžu si namlouvát, že je to díky mým pokročilým znalostem jazyka!). Jsem u půlky, tak snad se dřív nebo později dostanu až ke konci.
A tou druhou knížkou, co jsem si pořídila, je "Si no despierto" od Lauren Oliver. Říká vám to něco? Chvíle před koncem! Tu jsem taky četla v češtině, i když jsou to asi dva roky zpátky a děj si moc nepamatuji, akorát tak hlavní myšlenku. To pro mě bude větší výzva, ale ta obálka je naprosto boží! Držte mi palce, snad to přelouskám!

Jak jsem se za ten měsíc změnila?

Ani nevím. Kromě toho, že jsem se z bledě mrtvolné upíří barvy "opekla" skoro na černocha (a začínám se loupat, pomoc!), toho moc nevidím. Vylepšila se nějak moje španělština? Nevšimla jsem si, i když věřím, že určitě ano. Doufám! Jelikož bych jednou ráda překládala knížky nebo se nejlépe odstěhovala do Španělska a žila tam, budu španělštinu v životě docela dost potřebovat. Překvapuje mě, že teď už rozumím bez větších problémů. Občas mi něco nesedí a některé věty mi musí řečník zopakovat, ale pokrok v porozumění rozhodně vidím.
S mluvením je to horší, sice jsem se asi hodně zlepšila, ale hlavní obsah mé konverzace je pořád většinou "sí, vale, okay, no, no sé", nicméně jsem si s tím většinou vystačila, takže... zatím jsem spokojená. Uvidíme v září, jak "zazářím" ve škole, mým cílem je být lepší než jeden spolužák, co měl loni dost náskok, a to především ve slovní zásobě a mluvení, držte mi palce, chci ho strčit do kapsy!
Už jsem týden v Čechách, ale pořád si nemůžu zvyknout na to, že se u nás platí korunami. Tak moc jsem si zvykla na eura, že... je to dost těžký se zase přepnout to "českého módu", pořád si všechno přepočítávám na eura, je to automatický, tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.

Post Scriptum

Celé Španělsko jsem si zamilovala a nesmírně užila, mrzí mě, že jsem se musela vrátit. Ale jestli mi to vyjde, ráda bych se příští rok vrátila znovu. Sice na to stené místo (chtěla jsem poznat i jiná města), ale Andalucie a hlavně okolí Málagy (plus Málaga samotná) je moje srdcová záležitost a jestli bych si měla vybrat mezi novými místy ve Španělsku a Andalucií, ani moment bych neváhala se vrátit. Také už se mi stýská po lidech, které jsem tam potkala, hlavně španělština mi chybí, tolik jako ve Španělsku jí tady mít nebudu. Budu si držet palce a snažit najít brigádu, abych si pak na to mohla přispět.
Bylo to tam vážně skvělé, snad nejskvělejší léto vůbec! Jestli se někdo učíte španělsky, pobyt ve Španělsku vážně doporučuji. Nejen kvůli jazyku, ale také kultuře. Jazyk si pak zamilujete o to víc!
PPS. Nějakým záhadným způsobem se mi podařilo ztratit 100 euro a kalhotky. Ne samozřejmě dohromady! Eura jsem asi někam založila, když jsem si balila domů (z pokoje jsem je neodnesla) a... v druhém případě jsem je asi nechala na záchodě ve škole, když jsem se převlíkala do plavek, hlavně si o mě něco nemyslete! :D

10 komentářů:

  1. Díky tobě teď chci jet do Španělska a chci se taky naučit španělsky :)
    Skvělý článek. Budu ti držet palce s tou brigádou :)

    OdpovědětSmazat
  2. Vidím, že nejsem jediný zamilovanec do Španělska a španělštiny :D ... jo a v Tarifě fakt nic není :D jen asi sto milión much a že je vidět na tu Afriku.

    OdpovědětSmazat
  3. Magic :D potřetí píšu komentář a on se pokaždý vypaří -_- tak ale :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bylo úplně jasný, že tenhle se odešle -_-
      **
      Ty se tak mááš!!
      Bych hned taky jela do Španělska, jen španělsky neumim no:(:D
      U nás se ani neučí, se učim jen rusky, a jet tam mě moc neláká :DD
      P.S. doufám, že nejsem blbá a ty komentáře se za chvíli nepošlou čtyřikrát :D

      Smazat
    2. V pohodě, komentáře jsem si v adminu promazala, příště si ten svinčík po sobě taky ukliď :P
      Proč nejet do Ruska? Náhodou... já bejt tebou letěla bych hned, možná si dát zastávku na Ukrajině a máš dovču snů :D

      Smazat
  4. Španělsky se sice učím, ale beztak se tam nikdy nepodívám, i když bych strašně moc chtěla... závidím ti :)

    OdpovědětSmazat
  5. Paaaani ty sis teda uzivala! Nadherny fotky a vypraveni fakt zajimavy, muselo to byt fakt super

    OdpovědětSmazat
  6. Kousek od Malagy jsem byla na dovče kdysi dávno :) Ty Tvé fotky jsou vážně úžasné! Musel to být skvělý zážitek.

    OdpovědětSmazat
  7. Ááách, ako hrozne, hrozne závidím :/ Španielčinu by som sa chcela učiť aj ja a pokiaľ ide o pobyt, veľmi rada by som šla do Anglicka, tiež aspoň na mesiac, aby som si zlepšila aspoň o kúsok ten jazyk, bolo by to skvelé :) Je vidno, že si si odniesla kopu zážitkov a hlavne skúsenosti :)

    OdpovědětSmazat
  8. Španělsko je můj sen! Neskutečně ti ten pobyt zááávidím! SIce se jakože učím, ale sama, takže to stojí za starou belu, ale naprosto ten jazyk miluju a vážně tam chci jednou jet! Doufám, že hodně brzy a na hodně dlouho! ;)

    OdpovědětSmazat