Co se kde šustne aneb veletrhu, už jdeme!

Mnozí zvás jistě víte, že se v období od 16. do 19. května konal v Praze na výstavišti v Holešovicích velterh knih pod názvem Svět knihy 2013. Už jste určitě četli spousty příběhů a zážitků u ostatních bloggerů a já bych neměla býti pozadu! 

Rozhodla jsem se na Svět podívat 18. května, kdy jsem slavila své šestnácté narozeniny (to je ale náhoda! :)), a zároveň se konal i bloggerský sraz za účelem velkého nakupování. To bych nebyla já, kdybych nezaspala, neujel mi autobus a táta mě pak nemuse do Prahy otrávěne vézt! :D Sešlo se nás opravdu hodně, už v devět hodin ráno podnikla valná většina z nás nálet na Luxorské slevy, ale málokdo si něco koupil, spíš se šetřily penízky na veletržní slevy!
Na výstavišti toho byla spousta! Jelikož tato akce byla má premiérová, vůbec jsem nevěděla, co čekat. Takže mě pochopitelně veletrh na první pohled ohromil. Všude toho byla taková hromada! A tak jsem se potýkala s velice závažnou myšlenkou – kam dřív? Naštěstí jsem se držila naší skupinky, díky které jsem se musela krotit, ale ještě jsem to neměla nejhorší – třeba taková Kath, ta si toho nakoupila snad milion! :D

Postupně jsme se začali zmenšovat, protože se každý roztrousil ke stánkům, ke kterým chtěl, navíc všude kolem byla spousta jiných čtenářů, takže jsme se všichni poztráceli po okolí. Já se stále držela skupinky Willinda, Kath, Vendea a spol., takže jsem s nimi pobíhala po výstavišti a sledovala, jak nakupují jako divé!
A teď si říkáte – co jsem si koupila já? Abych pravdu řekla, na veletrh jsem přijela hlavně kvůli KuBulínským knížkám, pořád jsem čekala, až se konečně dostaneme ke stánku Albatrosmedia, ale jako naschvál jsme si ho všichni nechávali až na konec. Nakonec jsem k tomu ostatní umluvila a tak začala naše mise „poraďme Suši rozhodnout, který knížky si má koupit“. Chtěla jsem maximálně tři knížky, aby to mojí peněženku příliš nezruinovalo, ale chtít a stát před poličkami s knihami je něco jiného.
Potkala jsem zde také Terku z CooBoočka, trošku jsme poklábosily, asi zjistila, že jsem opravdový blázen, když jsem před knihami stála a nervózně se rozhodovala, co si koupit! :D Ale nakonec jsem neodolala a pořídila si knížky čtyři – Drakii 2, Loď mezi hvězdami, Zelenou jako smaragd a BZRK! Chtěla jsem ještě Lolu a Ptačí zpěv, ale bylo vyprodáno, tak jsem plánovala čekat na další dávku do tří odpoledne s Will, Kath, Freckles a Fée, které měly domluvený sraz s CooBoočkem a spolčně jsme nějak zaplácaly volný čas.
Před třetí jsem konečně potkala i laurdes, kterou jsem strašně moc chtěla poznat! Mimo jiné jsem také potkala třeba Rodaw nebo Veryuu, na které jsem se také velice těšila. Spolu jsme si trošku popovídaly a bylo to fajn. Když se holky odebraly na CooBoo sešlost, může za to laurdes a její průbojnost, díky který jsme dostaly také „vstupenku“. Vůbec jsem to neočekávala a doufala jsem, že na mě čerstvě dovezené knížky (čtěte Lola a Zpěv) počkají, než to celé neskončí.
K mému překvapení jsme jak laurdes, tak já dostaly balíček od nakladatelství, který se sestával z tak moc chtělé Loly a kluka od vedle a ze dvou knížek z edice No Boyzzz! Byla to opravdu příjemná akcička, díky které jsem měla možnost poznat pár lidí z redakce. Všichni byli moc milí, dozvěděla jsem se spoustu novinek a zjistila, že je šéfredaktorka nesmířně podobná mé tetě a sestřenici zároveň! No není to nějaké znamení? :D


Po milém pokecu, který skončil někdy ve čtyři, se nás několik (Féé, Willinda, laurdes, Kath, Veryuu a její kamarádky) odebralo na odpolední oběd do McDonalda, kde jsme se chvástaly svými úlovky a léčíly bolavé ruce od knih. Věřili byste, že taková Kath a laurdes jsou větší blázni než já a koupili si toho o dost víc? A to jsem si myslela, že jsem to přehnala jen já, ale při pohledu na jejich úlovky, se mi trochu ulevilo!
Nakonec mě všichni „opustili na autobus“ a já chuděra sama čekala dvě hodiny v Praze na můj spoj. Mezitím jsem stihla projít ještě Bux u nás na Budějovické, ale naštěstí už moje peněženka neměla sílu víc utrácet. Začetla jsem se do Loly, už jsem v polovině a je to fakt bombové!
Moje knihovna je nyní nabitá k prasknutí, ale jsem spokojená, ten výlet stál opravdu za to, snad nejlepší narozeniny vůbec! Na příští veletrh jedu určitě taky, nic mi v tom nezabrání!
A ještě nesmím zapomenout na svůj sešítek s podpisy, se kterým jsem každého bloggera otravovala, ale co už, vzpomínky musíme uchovávat! Tolik se nás tu sešlo a to jsem zdaleka nezastihla všechny!


To už je ode mě vše, pokud jste tenhle článek přečetli až do konce, jste dobří a máte můj obdiv! Jen bych chtěla ještě poděkovat všem zúčastněným za skvěle prožitý den a za hezké vzpomínky, jsem ráda, že jsem vás poznala!