The Hunger Games 32x32 LogoLeopard Print Pointer Books are my passion...: Čteme i s Horečkou! (5)

neděle 24. listopadu 2013

Čteme i s Horečkou! (5)

Přišel čas na další dílek informací o Horečce. Kromě ukázek jste ještě měli možnost se dozvlědět něco zajímavého o autorce Karen Marii Moning. Dnes vás čeká něco podobného, avšak zajímavosti se tentokrát dozvíte o celé sérii. Snad vás něco překvapí, alespoň tak jako mě.

• nápad na sérii se zrodil ve snu
"Nezdál se mi sen, kde by mi někdo vyprávěl příběh nebo bych ho sama viděla, ale četla jsem knihu, kde jsem otáčela samým nadšením stránky rychleji a rychleji. A bylo to."
• autokra popisuje sérii v jedné větě: "Co kdybyste byli jediní, kdo dokáže zachránit svět, ale raději byste chtěli zůstat naživu?"
• podle Karen by Mac nikdy neřekla: "Oh, Jericho, naprosto vám věřím!"
• autorka má k sérii celý hudební playlist a jedna z písní se jmenuje "Jericho rain" (Chcete si ji poslechnout?)
• série má i svou vlastní hru, kde jste v roli Mac a musíte zabíjet stíny (bohužel je teď nějak rozbitá a nedá se hrát, ale až znova půjde, dám vám vědět na facebooku!)



Jak autorka vymýšlí nové zápletky, a přesto se neztrácí ve starých a nezapomíná nám nakonec přidat všechny potřebné souvislosti, abychom se dozvěděli pravdu?
Kdo si chce trochu zapřekládat:
"What I know about who knows what about who and what, what the characters know about who and what, and what the reader knows about who knows who and what about what and who. Whew!"
A pro ty, kteří dávají přednost češtině (nebo se jim nechce přemýšlet nad komplikovanou větou nahoře):
"Přemýšlím nad lidmi, kteří vědí něco o někom a o něčem, co postavy ví o někom a o něčem a co čtenáři vědí o těch, co ví něco o někom a o něčem (ktěří vědí o něčem a někom). Uf!"
No dobře, tak tohle bylo akorát matoucí a pochopím, když z toho nebudete o nic chytřejší než já! Prostě to berme tak, že se KMM při psaní zápletek prostě neztrácí. :D

Hezké fanouškovské obrázky, které jsem našla na internetu:


Našla jsem na oficiální stránce autorky i sekci, kde si můžete stáhnout tapety, bannery a bůhvíco ještě.
Mně se z tapet moc líbí tyto:
Které se líbí vám? Jsem zvědavá!

Ukázka z Horečky Dananů (str. 175 - 177)
       S prací na svém vynálezu jsem skončila přesně o čtvrt na deset, tři čtvrtě hodiny před Barronsovým příchodem.
       Postavila jsem ho před ebe, zapnula, pohodlně se opřela do pohovky a chvíli si ho přohlížela. Spokojeně jsem pokývala hlavou.
       Vypadal moc dobře.
       No, vlastně nijak zvlášť dobře nevypadal. Spíš bych řekla... dost divně. Jako nějaká rekvizita z vědeckofantastického filmu. Ale hlavně že fungoval. Na ničem jiném mi nezáleželo. Už mě nebavilo, jak se ve tmě musím neustále strachovat o život. Měla jsem dost věčně padajících svítilen, které se vždy jako naschvál zakutálejí někam, odkud je nemůžu dostat, případně se přímo rozbijí. Tohle mi nespadne a nerozbije se to. A pokud se nemýlím v účincích světla, klidně s tím můžu projít třeba středem obrovského Stínu, i kdyby se přede mne postavil jako ta nejvyšší a nejdelší zeď.
      Čekal mě ještě závěrečný test, ale už teď jsem byla na svůj skvělý vynález patřičně hrdá. Nápad jsem dostala odpoledne, když zrovna nechodili zákazníci a já měla chvilku volna. Vzpomínala jsem na obrovský Stín, jenž se mi v posledních dnech nebezpečně ometá kolem obchodu a náhle se mi v hlavě rozsvítilo - jako by někdo naráz zapnul hned několik silných reflektorů.
       Přesně v sedm večer jsem zavřela, zamkla za sebou dveře a jako splašená vyrazila do obchodu se sportovními potřebami na rohu, kde jsem koupila vše potřebné: cyklistickou helmu, baterie, úchytky a jeskyňářské svítilny, tubu vteřinového lepidla a pro jistotu ještě pár upínacích pásků.
       Pak jsem se spokojeně vrátila do obchodu, našla na iPodu poslední výběr nejoblíbenějších skladeb, zesílila zvuk tak, že chvílemi rezonovala skla v oknech, a pustila se do práce.
       Několikrát jsem svým vynálezem pořádně zatřásla. Pustila jsem ho na zem. Kopla jsem do něj. Vůbec nic se mu nestalo. Vše drželo jak přibité. Na lepicí pásku a vteřinové lepidlo je vždy spolehnutí.
       Byla jsem radostí bez sebe. Do první hodiny s Barronsem mi zbývalo ještě pětačtyřicet minut. Dost času na to, abych svůj vynález pořádně vyzkoušela a ještě stihla zaběhnout nahoru do pokoje. Ne že bych se kvůli Barronsovi potřebovala nějak zvlášť šlechtit, ale úplně neupravená jsem se mu nechtěla ukázat. U nás na Jihu dívky odmalička učí, že nejlepším lékem na splín je trocha líčidla a něco pěkného na sebe. Když máte pocit, že se kolem vás hroutí svět, je nejvyšší čas vytáhnout staré závěsy a ušít si pěkné plesové šaty.
       Každý skutečně velký vynález potřebuje patřičně chytlavé jméno a já už ho pro svou geniální pomůcku měla. Kdo vůbec stojí u nějaký Cruceův náramek? Já se budu moct mezi Stíny pohybovat i bez něj.
       Nasadila jsem si cyklistickou helmu a pevně ji připevnila páskem pod bradu. Padla mi jako ulitá, takže jsem se nemusela bát, že by mi uprostřed boje spadla. Klidně bych s ní mohla udělat salto (samozřejmě kdybych ho uměla) a ani o centimetr by se nepohnula. Na helmu jsem přilepila několik plochých svítilen a na úchytky po stranách a vzadu jsem připevnila jeskyňářské svítilny - tak, aby osvětlovaly prostor pod nohama.
       Ladně jsem rozhodila ruce a udělala hluboké pukrle:
       Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vám představila MacKaylinu Svatozář!

Odpověď na minulou otázku: manžel KMM je zpěvák

3 komentáře:

  1. Tahle ukázka je skvělá, vždy se musím smát nad představou MacKayliny svatozáře :-D Ale hlavně, že fungovala...ne? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Je to super! Škoda, že jsem to objevila až teď. U této série jsem zatím přečetla jen první díl,ale i tak se zapojím.

    OdpovědětVymazat
  3. Tahle série si mě získala hned od prvního dílu, je skvělá! :-) doma na mě čeká 3. díl.. nevíte někdo, jak je to s tím 4.dílem Snová horečka? Měl vyjít teď v listopadu, tak pořád vyhlížím v knihkupectví a nic :-( to zase posunuli vydání??

    OdpovědětVymazat